Hříchy otců 8. B.

31. července 2017 v 6:28 | Fénix |  Hříchy otců
Dokončení:





Ani druhá návštěva Bebsina domu, nepřinesla nic objevnýho. Postrádaný věci se žádnym zázrakem nevynořily. Když už sem měl konkretnější představu, na co se zaměřit, do detailu sem zvizitýroval každej účet z restaurace, každej výpis z bankovního konta, všechno pečlivě přechovávaný v krabici od bot, jak občas bejvá zvykem. Ne, že by to bylo co platný. Žádný podezřelý pohyby na účtech, co by nasvědčovaly, že Bebsi se mohla dostat do potíží, právě kvůli nim. Ačkoliv tady nutno udělat poznámku, že ještě bude třeba prověřit pro formu některý z jejích větších transakcí, který se třebas jenom na první pohled zdaj jako obchodní. Ono mi teorie o vydírání coby alternativním druhu příjmu nepřijde tak ulítlá, třebaže sem tady, v jejim pravym domově, nenašel ani stopu po další kameře. Svým způsobem by to i odpovídalo. Ovšem na druhou stranu v bytě, kterej měl sloužit k tomu účelu, se nenašly žádný stopy po jejím tajemnym a pravděpodobně i tajnym ctiteli. Tim chci říct, že i když zatím nevim, jestli skutečně získaný materiály sloužily k vydírání oněch mužů, osoba na nich by nemusela bejt nutně její ctitel a tim pádem by ani její aktivity nemusely souviset s její smrtí. Jedním slovem- bordel a rozluštit tuhle záhadu mi dá ještě zabrat.
***ooo***
Dát na radu Mavis, ohledně návštěvy pizzerky, nebyl špatnej nápad už jenom z důvodu, že když sem byl konečně hotovej po všech stránkách a všech významech toho slova, byl večer a tim pádem, když už nezískám informace, získám aspoň večeři pro mě i Jimiho. Podnik zeje prázdnotou a zdá se, že i tady jako ve velkym městě, lidi dávaj přednost donáškový službě. Nebo a to by se taky dalo předpokládat, jim malá restaurace v klasickym stylu s kostkovanejma ubrusama, svíčkama na stolech v láhvích od vín místo svícnů, temperamentní italskou hudbou znějící tiše z reproduktorů, prostě přijde moc výstřední. Přiznám se, že já tu sem taky fyzicky prvně, ale hned od prvního dojmu si to místo zařadim mezi to lepší, co tohle nudný spořádaný město může nabídnout. Zejména, když vim, že pizzu tu dělaj stejně tak dobrou, jako v Chicagu a její chuť patří k tomu málu, co mi pomáhá vstřebat kulturní šok z života v zapadákově.
,,Zdravíčko, šerife, co si dáte? Jako obvykle, se vším a extra feferony na půlku?" sympaťák zpracovávající těsto profesionálnim způsobem na mě zazáří úsměvem. V tuhle chvíli ví o mě víc než já o něm, což určitě není něco, co by mi bylo tak docela příjemný. Jenom jeho hlas mi přijde povědomej, jako tý osoby, co většinou vyřizuje i naše objednávky přes telefon. Přikejvnu. ,,Vydržíte chvilku? Mám tu ještě dvě zakázky před váma," jakoby nic vyhodí těsto do vzduchu a zpracuje za letu do požadovanýho tvaru. Předvádí trochu šou, to je jasný.
,,Určitě. Myslíte, že bych zatím mohl dát řeč s jednim z majitelů?" rozhlídnu se kolem, vyjma nás dvou a týpka zuřivě bušícího do fliperu, nikdo poblíž není.
,,Kterého myslíte? Pan Rattini tady dnes není a pokud myslíte toho druhého, tak toho máte tam," kejvnutim naznačí k maníkovi u hry. Kluk dle mýho gusta, zbytečně se nevyptává proč a zač a dozvim se od něj, co potřebuju z jediný věty. Nuance v rozdílnym přístupu k oběma majitelům byla dost zřejmá. A muj instinkt mi říká, že týpek označenej jako spolumajitel, by měl bejt ten pravej, co mě má zajímat. Taky mi něco říká, že rendez-vous s nim, může ještě chvilku počkat.
,,Nějakej mladej na spolumajitele, ne?" na pult hodim sumu odpovídající pizze plus dobrý dýško. Hádám, že prachy navíc tady jako v Chicagu, maj moc rozvazovat jazyky, pokud se chce chlap něco dozvědět. Ačkoliv podle výrazu, jakej kuchař nahodí a způsobu jakym se vehementně pustí do krájení čerstvý zeleniny napovídá, že to možná ani nebylo třeba.
,,To mi povídejte. Ani ne půl roku předtím, byl na stejné lodi, jako my ostatní. Dělal tu poslíčka. Teď si hraje na velkýho pána," odfrkne.
,,Nemáte se v lásce?" odtušim, ne že bych k tomu potřeboval nějak oslnivou schopnost dedukce.
,,Je to idiot. Uvidíte sám. Skutečně netuším, co vedlo pana Rattiniho odprodat podíl zrovna jemu, ani kde by na to z platu poslíčka vzal, ale vím jistě, že jestli se dál bude chovat, jak se chová, přivede to tu na buben," zahudrá.
,,Majitel mu to tu nechtěl prodat?" na lokální poměry velice zajímavý zjištění.
,,Samozřejmě, že ne. Neměl k tomu důvod. A on tu ani z nás nebyl nejdýl, kdyby pan Rattini hledal svého nástupce. O obchodě neví nic. Ale co mně je do toho. Taky nic. Budu tu dokud to půjde a pak se sbalím o dům dál. Raději bych šel makat do lomu, než dělat tady pod tím tupounem," energicky pleskne další hromádku těsta na pultě, počítám, že by tak radši natáhl svýmu neoblíbenýmu nadřízenýmu.
,,No zatím díky," rozhodnu se, že informací do začátku mám celkem dost.
,,Není zač. Pizzu budete mít za chvilku," zase zazáří úsměvem viditelně odreagovanej jenom prací.
Frajírek u flipru si mě ani nevšimne, když se k němu přiblížim. Už od pohledu vim, že sem na správný adrese. Pěkná postava, rifle prořezaný podle poslední módy. ,,Jste majitel?" oslovim ho. Vztekle praští do zářící blikající mašiny, protože krátký vytržení z koncentrace ho stálo ztrátu míčku.
,,Spolumajitel. Zatím," arogance v hlase značící, že to hodlá v dohledný době změnit ke svý spokojenosti, ,,Chip Ferguson, o co kráčí?" v rádoby frajerskym úsměvu odhalí bělostný pravidelný zuby, pohodí patkou spadající mu přes oko. Dovedu si představit, že pro určitej druh lidí by mohl mít svoje kouzlo.
,,Někdo si myslí, že byste mi měl co říct k smrti Bebsi Carterový, co vy na to?" vezmu to úředně.
,,Já na to, že ten dotyčnej vám pěkně kecá a měl by se starat o svoje, než přijde k úrazu," spratkovitě a dost hlasitě odsekne, aby se to dostalo k těm správnejm uším.
,,Polib si, Chipe!" adresát verbální odezvu podpoří neverbálnim gestem přejetí si hřbetem prstů po spodku brady- poslání kamsi správně po italsku. Skutečně asi se jeho novej spoluzaměstnavatel ani velký vážnosti neteší.
,,On ne," razantně v zárodku zarazim veškerý jeho možný myšlenky na odplatu, když krátce koukne směrem svýho zaměstnance. Kluk byl ke mně vstřícnej, nevidim důvod proč mu dělat trable. Arogantnímu spratkovi by nejspíš Mavis coby zdroj některejch mejch informací na um určitě nepřišla. ,,No moc si mě nepřesvědčil, chlapče, takže bych ti radil, vzít to z jinýho konce, než to co si tu právě prohlásil před chvilkou, já vezmu jako vyhrožování a nechám tě si pár dní posedět v chládku, abys vyčichnul, co ty na tohle?" Vlastně tahle pozice mi dost vyhovuje a naplnit svojí hrozbu mi bude dělat potěšení.
,,Já na to, že to byste si to nedovolil, protože asi nemáte ani ponětí, kdo stojí za mnou. Udělejte to a bude vás to stát místo," drze se ušklíbne. Vlastně celej ten nápad zvažuju asi vteřinu reálnýho času, po celou tu dobu co mi zpupně zírá do ksichtu. Dobrý pro mě, protože mi to dá tu správnou výhodu přesně v okamžiku, kdy se rozhodnu.
,,Víš, on to vlastně vůbec není špatnej nápad, dík za inspiraci. Máš právo nevypovídat, zmetku..." zaskočenej se příliš moc nevzpouzí, když ho otočim, plácnu tlamou na vrchní podsvícenou desku automatu, zkroutim pazoury za zádama a zacvaknu klepeta. Možná zbytečně přehnaný, ale zatraceně přijemný pro mojí duši.
,,To nemůžete udělat! Nevíte, kdo jsem!" začne sebou cukat.
,,Už se nemůžu dočkat, až to zjistim. Teď padej, než ti k tomu ještě přidám kladení odporu při zatýkání," jemně ho pošťouchnu před sebe, aby neskončil hubou na podlaze, ale dost na to aby se mu poměrně nedůstojně zamotali haksny do sebe, jak ho tak směruju k východu. ,,Zatim mi to zabal, ještě si pro to přijdu," houknu k pizzařovi, kterej se ani nesnaží zakrejvat, jak moc dobře se baví.
,,Jasně, šéfe!" ukáže mi zdvyženej palec. Minimálně jednoho kluka sem pro dnešní večer udělal šťastnym. To samozřejmě nemluvim o exempláři, kterej hrubě naláduju na zadní sedačku služebního auta a v podstatě nepřestane pyskovat celou cestu až na stanici.
,,Mám nárok si zavolat! Znám svoje práva, víte?" žvanit nepřestane ani, když ho vytáhnu z auta a našťouchám směrem k cele.
,,Jistě, že máš, chlapče. Ale bude to muset počkat do rána, přeci bys nechtěl, teď večer rušit svýho vlivnýho ochránce ať je to kdo je to," zbavim ho pout a prakticky hodim do zamřížovaný klece, že se setrvačností zarazí až o zeď pod malym rovněž mřížovanym okýnkem s výhledem ven. ,,Přeju dobrou noc a hezký sny," popřeju, protože přece nejsem žádnej nezdvořilej dacan. Co na tom, že muj host má momentálně na rozmejšlení jestli si dřív masírovat zápěstí mírně sedřený do ruda od přespříliš utaženejch klepet nebo tlamu, kterou to vzal při přistání o hrubou omítku. Ne, že bych nebyl celej říčnej, kdože se zjeví, až si toho svýho ochránce zavolá- pár typů by tu bylo, ale jaksi mám pro večer lepší věci na práci, handrkovat se s někym mezi ně nepatří a taky nikdy nepodceňujte vliv rozjímání o samotě v klidu a intimitě svitu nouzovýho osvětlení stanice na psychiku zadrženýho. Taková jedna noc přiměla zkrotnout a mluvit už větší kádry.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mik Mik | 10. srpna 2017 v 12:42 | Reagovat

No teda, O_O nová kapitola, a já mám rest ještě u té minulé. :-( Pro mě je problém napsat větu, natož nějaký komentář. To se moc omlouvám. ALE čtu! :-P Já vedra moc nemusím, takže se schovávám u pc. A tím pádem, nejsem v rýži. :-) Díky moc za dílek.

2 Fénix Fénix | 11. srpna 2017 v 12:38 | Reagovat

To nevadí. Eventuelně stačí napsat líbí/nelíbí. Hlavně, že vím, že to ještě někdo čte. Díky. :-)

3 Lizard Lizard | 11. srpna 2017 v 22:27 | Reagovat

Velice děkuji za kapitolu... Sice jednou za měsíc, ale aspoň se nedostávám do skluzu, že. Říkejme si dále, že na všem zlém je něco dobrého.
Jeden by si myslel, že je to taková malebná díra po granátu, odpočívadlo u silnice, všechno možné. Ale ve městě něco pekelně smrdí.
Wilkins dostal na prdel a dobře mu tak :D Je to taková roztomilá sekretářka. A beztak si přišel děsně zajímavý a vytížený. A líbilo se mu Springerovi leštit židli (židli, ne klacek, probůh!).
Nu a po třech sudičkách z Bebsiny galerie mě opět okouzlily poněkud nevýznamné osoby. Přestože jsem přesvědčena, že Mavis ví víc, než půlka městečka dohromady a doufám a věřím, že se tam ještě objeví. Možná by pan starosta udělal lépe, kdyby tam měl nějakou princeznu s přefouknutým výstřihem, bylo by to nejspíš jistější. Čert vem manželku, tohle ho možná bude stát mnohem víc.
Není brouček za katrem třeba něčí nemanželské dítě?
A úvodní sebereflexe Springera mě potěšila. Protože mám dojem, že mé sny konečně získávají pevnější základy. Totiž pan polda to ještě neví, ale on to chce. Chce ukázat svému nezvedenému studentíkovi pravou tvář zákona.
Nejspíš je nejvyšší čas ukončit komentář, než si poslintám nad představou Jimiho a Springera klávesnici.
A ráda bych vysekla pochvalu, že je to opravdu detektivní a že se příběh neubírá přímočaře ke svému konci. Hrozně mě to těší.
Už jsem chválila pizzaře? Ne? Tak ho chválím teď, když pominu, že jsem nad tím kouskem dostávala chuť na žvanec.
A vyhrožování Springerovi s tím, že přijde o místo... no není to roztomile uštěkaný ratlík? Navíc jsem do určité míry přesvědčená, že má chuť desetkrát do měsíce zabalit věci, nacpat Jimiho do nejbližšího kufru k páru ponožkám a několika spodkám a rozjet se zpátky za světly velkoměsta. :-D
Shrnutí: líbilo, moc :-)

4 Fénix Fénix | 12. srpna 2017 v 11:24 | Reagovat

To je přístup! Pro mně je to též optimální lhůta poněvadž za kratší dobu než měsíc nedokáži vyplodit další kapitolu, aby byla vždy nějaká zásoba. Zatím jich je dost. 8-)
Ano, ona je to taková zakonzervovaná, velmi, velmi zatuchlá díra. Možná se panu šerifovi povede tam trochu vyvětrat. :D
Kruci, najednou mi začalo být hrozně líto, že Wilkins na prdel nedostal i reálně třeba tím kabelem. :-? Čtenáři jste někdy tak inspirativní. :-D O tom, že je jeho snaživost roztomilá by měl někdo informovat jeho šéfa, ten toto nadšení nesdílí. :D (kdo ví, třeba leštit i něco jiného by se mu líbilo. ;-) )
Děkuji. Ono mne velice baví tvořit i ty zdánlivě bezvýznamné osoby, takže je skvělé vědět, že mé snažení nevychází nadarmo. Na víc, přesně, Mavis je taková nevýznamná osoba velmi významným způsobem. Ony bimbo princezny s přefouknutým výstřihem mají své jisté výhody. :-D Mohu slíbit, že bude mít ještě takový malý vstup, teddy pokud ho nezapomenu napsat. :-D
Určitě o broučkovi za katrem by někdo mohl říci, že JE bastard. Jakým významem toho slova, vyplyne brzy. ;-)  :-D
Není špatné snít a zachovávat víru, někdy bývá odměněna. ;-) Jistě, že pan polda chce svého studentíka umravnit, jen tím zneužíváním uniformy si stále není příliš jist. :-D Já doufám, že až se konečně chlapci do něčeho pustí, tak Tvé představy nezklamou. :-?  ;-)
Děkuji. Pochvaly si velice cením. Snažím se to udělat poněkud komplikovanější a ke konci se neblížíme ani zdaleka.
Za takových okolností je myslím fér dát před příští kapitolou varování, že by bylo vhodné si obstarat nějaké poživatiny. Do pizzerie se ještě podíváme a přijde na řadu i foodporno. :D Springerův mozek založený na jednoduchých lidských požitcích při psaní přebírá pozoruhodně rozhodující úhel pohledu. :-D
S výjimkou těch spodků protože ty by si musel od někoho zapůjčit, je to přesně tak. Vyhrožovat Springerovi ztrátou zaměstnání má přesně ten samý význam jako když ratlík štěká na projíždějící auto. :-D Autu je to jedno ale může ho převálcovat cestou zpět do velkoměsta. :-D
Ještě jednou děkuji, velmi děkuji. :-)

5 ell ell | 11. září 2017 v 20:01 | Reagovat

Ty jo, klepne mě z tebe. Kliknu na blog a ejhle nová kapitola. Tak začnu číst, za chvíli naprosto netuším "vocgou", tak zpět a znovu a on panáček dal kapitoly hned na začátku července - což naprosto neodpovídá frekvenci přidávání. Takže mě čekají čtyři kapitoly, no to budu mít co číst až do Vánoc :-?
Většina lidí na černý svědomí používá Nový rok a pak je menšina, které je výsledek předem jasný, ale od Springera se žádá vzhled, výkon a intelekt, holt je jednou hlavním hrdinou a ti můžou klidně padnou pod představami čtenářů :-D
Jako šéf je slušnej opruz, možná měli s Wilkinsem stejné ranní probuzení, oba zpocení až na prdeli, s tím rozdílem, že chudák Wilkins věděl o kom se mu zdálo :-D
Rozhovory mezi nadřízenými a podřízenými jsou toto ráno, zdá se, velice výživné.

6 Fénix Fénix | 11. září 2017 v 20:33 | Reagovat

Tak jdu do sebe, že ano. Doufám, že do Vánoc ne, máš na to asi tak měsíc než bude další. :-D  ;-)
Sim tě, bys snad od něj nečekala něco tak stereotypního jako si dávat předsevzetí na Nový rok? :-D To by ho ani nenapadlo. Na víc, když je ve hře přetažení jeho chlapce, tak by tak dlouho čekat nevydržel. :-D
Je opruz a vůbec ho to netýrá. Zastává názor, že proutek se má ohýbat dokud je mladý a škoda každé facky která padne vedle. :-D Tedy možné to je ačkoliv nemám páru o kom, že by se Wilkinsovi mělo snívat? :-D
Ano. Také by se dalo říci, že všude zavládla všeobecná láska  porozumění. 8-)

7 ell ell | 3. října 2017 v 20:36 | Reagovat

Tak kdopak Francisovi ráno dohopká do kanclu? Určitě ho ráno přivítá jeho asistent se staženou zádelí, koho že si to dovolil jeho šef zatknout. :-D

8 Fénix Fénix | 3. října 2017 v 21:35 | Reagovat

Asistent ho přivítá každopádně, anžto na rozdíl od svého šéfa, chodí do zaměstnání řádně a včas. Staženou zádel bude mít též, ostatně to on má při jednání s Francisem vždy. :D 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.