Žárem temnoty 3. kapitola

30. října 2014 v 20:52 | Fénix |  Žárem temnoty
Zdravím, všechny! Dle plánu, je tu aktualizace. Velice děkuji všem komentujícím u předchozí kapitoly. Recenze u této, též vítána. Pokud by někomu nevyhovoval styl úpravy, neváhejte ozvat se též.



3.kapitola

Šangri-la je docela výstižnej název protože to je něco jako nebe. Místo klidu a míru, kde si kluci jako Jimi dopřávaj oddech po nebo mezi prací. Místo, kde můžou předstírat, že sou normální puberťáci, co jen tančej a bavjej se. Nejsou tu jediná klientela. Vedle nich se tu daj najít jejich ženský protějšky z branže, normální páry stejnýho nebo smíšenýho pohlaví. I jedntotlivci, co maj zrovna cestu kolem a hledaj chvilkový klidný zpočinutí. Vítanej je zkrátka každej, kdo nedělá problémy a jen si chce užít příjemně ztrávenej čas. Fet se tu prodává jenom v ústraní na starejch nepoužívanejch hajzlících, aby dotyčný neuráželi etický cítění moralističtějších hostů. Rozhodl sem se právě tady začít pátrání po svým prstenu respektive malým zmetkovi co, jak doufám, ho má ještě pořád v držení, anžto bych nerad byl nucenej obcházet i frcy, co jich tu po městě je. Sice ho tu nikde nevidím, zato můžu spojit užitečný s užitečnym a trochu se poptat na svojí jedinou stopu k případu. Ve směs to tu platí za místo všeobecný svobody, ale dealeři mají svoje teritoria striktně rozdělený. Vím, že tady to patří Portorikáncům, takže bílej kluk, co tu prodával, tu musel zářit jako monokl na oku. Tudíš je docela vyloučený, že by si ho nikdo nevšiml. Na baru do sebe na rychlo kopnu dvojitej bourbon a vydám se vstříc svýmu záchodovýmu dobrodružství. Pro zákazníky tu maj moderní hajzlíky oficiálně posvěcený hygienou, ale ty starý na opačný straně se zrušit nikdo neobtěžoval. Jdu na jisto po čuchu a za mouchama do míst kam by se i houmelesák štítil vstoupit. Lidi, co obvykle do těhle končin zavítaj, tu nejsou kvůli estetickýmu dojmu a zdá se, že dvěma maníkům v džískách a šátcích v gangový barvě, opírajícím se o počmáraný plechový kabinky, je kultura jejich pracoviště docela šumák. Nejspíš se tu nenuděj a obchodní ruch čile kvete, jenom za dobu než sem semka došel, sem minul dva jejich jistě spokojený zákazníky. ,,Co to bude, dědo?" zeptá se mě nejspíš vedoucí týhle drobný filiálky, ,,Uklidňováky, voblbováky, nakopávače, stačí si říct..." Jeho parťák jenom mlčí a blbě civí. Podle mohutnější figury a boxera zdobícího mu klouby, hádám, že ten bude svaly jejich obchodního tandemu. ,,Něco určitě, ale ne od tebe. Chci jenom kvalitní zboží. Takový, co tu prodává ten druhej. Kde bych ho našel?" zašustím padesátidolarovkou poněvadž to je vždycky dobrej zvuk na prolomení ledů. Jo, vím, že dotyčnýho najdu v márnici, ale stačí to dost, abych tady toho cápka vyvedl z konceptu. Krátká bezeslovná výměna mezi těma dvěma. ,,Tohle je odjakživa území Skarabeů a nikdo jinej než my tady neprodává. Takže si se asi spletl," řekne, už docela slušně načuřenej, jako dikobraz v říji. ,,Určitě ne. Metr sedmdesát, hnědý vlasy, modrý oči... Byl tu před pár tejdnama," zřejmě dost z tohohle popisu stačí, aby chlapcům svitlo. Aspoň podle toho jak se ten s boxerem začne šklebit. ,,Loco Blanco!" zachechtá se jako kdyby to byl ten nejlepší fór. Druhej přikývne a začne se blbě culit taky. Z jejich rodnýho jazyka toho neznám moc, což nejspíš ani oni sami, ale podle těhle slov vim, že sme doma. ,,Co si zač, jeho šamstr, pasák nebo obojí?" snaží se mě evidentně nakrknout. Ignoruju to. Mnohem víc mě spíš zajímá jeho komplic, kterej se snaží pomalu, ale jistě odříznout mi únikovou cestu ven. ,,Tak co, znáte ho?" zkusím to ještě po dobrým i když cejtím, že věci se začínaj rychle zvrtávat. Ne, že by to bylo zas tak nečekaný. ,,Tušim, že nějakej takovej šašek se tu o něco pokoušel. Dostal nakládačku a od tý doby se tu neukázal," kápo se zase tak blbě zašklebí. Ani jednoho z nich nezpoušítm ze zřetele: ,,Hádám, že vy dva ste u toho nebyli daleko," suše zkonstatuju. Snažím se zůstat klidnej a neudělat žádnej prudkej pohyb, kterej by je vyprovokoval. Zbytečně. ,,Správně, dědo, a jestli nechceš skončit stejně tak nám teď dáš pěkně všechny prachy, co u sebe máš a tu pěknou bundu taky..." svojí zdvořilou žádost podpoří zablejsknutím čepele z vystřelovacího nože. ,,Zajímavej návrh, když tak pěkně prosíš... nech mě chvíli o něm uvažovat," prohodím docela v klidu. Hádám, že uvažování nemá ve slovníku protože v zápětí se proti mně ožene nejspíš s plánem vyrobit mi do pupku novej otvor. Nevim, co přesně ho tolik rozběsnilo. Možná pochopil, že si z něj na zadek nekecnu. Nebo prostě, že jenom někdy na lidi takhle působím. Každopádně není první ani poslední, kdo se o něco takovýho pokusil, takže už celkem hladkýma nacvičenýma pohybama, na omezeným prostoru, uhýbám před jeho dalšíma pokusama. On je čím dál tím běsnější a tím pádem míň koncentrovanej. Je to věc správnýho načasování, kdy se k němu šikovně dostanu, ruku s čůrem mu zkroutím za záda a pošlu milýho hocha jeho horkokrevnou kebulí rovnou proti mušli až to zaduní a na bílým kousku porcelánu se objeví krvavá šmouha, jak se chlapec poroučí k zemi. Což není tak docela v souladu s mejma plánama. Nemám moc čas o tom špekulovat poněvadž to už se proti mně žene jeho kámoš, kterej do tý doby nezasahoval. Záležitost cti, zvládnout staříka, jako sem já v boji jeden na jednoho, notabene když měl ten před tím nůž. Nejspíš z toho samýho důvodu určitýho kodexu, kterej funguje v každý kastě, se mě jeho parťák teď snaží z ciferníku udělat fašírku boxerem. Je mnohem zuřivější než ten první, hnanej odhodláním a žízní po odplatě. A taky je mnohem mrštnější. Nechat si ostrejma bodcema na špičkách každýho ze spojenejch nákružků pocuchat kůži není nic příjemnýho a vyztužený držadlo v zaťatý dlani dělá z pěsti buchar zchopnej jednou ranou přerazit žebra i pro menšího chrousta než je to hovádko, co teď jde proti mně. Takže se uhýbám jak to jde, boxer z dunivýma ránama plechu na plech dělá ďůlky ve stěnách kabinek hajzlíků. Jak mně tam tak zažene, přivede mě to na nápad, použít jedny z dvířek otvírajících se ven jako štít a když je přibouchnu vší silou zpátky, kluk zařve jako tur protože to asi dost bolí a na víc je v pasti s pazourou skřípnutou v kabině. Nedám mu příležitost vykoumat něco na obranu, prsty jedný ruky mu zabořím do chumdelatý změti pačesů, zatím, co zase otevřu dvířka a palicí mu praštím proti nim. Trochu to křupne a z frňáku se mu vyvalí červená. Chvilku je docela ohromenej, takže si s ním můžu v podstatě dělat co chci. A já chci. Zatlačím, kopem mu podrazím nohy takže se najdenou ocitne na kolenouch přímo proti zadělaný míse. Pro jistotu mu ještě přišlápnu ruku, aby ho přešly chutě se cukat. Zase to trochu zakřupe, jak mu ocelový nákružky boxeru drtěj prstní kůstky. Když máme takovou dobrou vyjednávací pozici, rozhodnu se pokračovat v naší předchozí konverzaci: ,,Možná sem se před tím nevyjádřil dost jasně, ale ptal sem se jestli to byl tenhle kluk a pro koho dělal?" O plech kabinky před ním plácnu fotkou a strčím mu před ní čumák. Zafuní něco, co mi až podezřele zní jako; Naser si. Možná mu je jenom blbě rozumět přes tu krev která mu teď dvěma čůrkama ztýká až na bradu a nebo se o něj začínaj pokoušet taky mrákoty. Což by bylo poněkud kontraproduktivní, takže se rozhodnu mu poskytnout občertvení v záchodový míse. Stojatá voda se sračkama asi není nic moc, tak to vylepším zpláchnutím, aby měl to správný ledový osvěžení. Asi se mu to nelíbí podle toho jak sebou hází, ale zase mám jistotu, že je zaručeně čilej. Škoda, že musím čekat, než se pro zopakování pokusu, dstatečně napustí rezervoar, ale kluk tak má aspoň čas trochu se nadechnout a přehodnotit svý stanovisko. ,,Jó! Je to von!" mezi lapáním po dechu a odfrkáváním vody, která mu stýká do ksichtu z mokrý čupřiny, začne zpívat jako ministrantík na kúru: ,,Chtěl tu prodávat pro Velkýho Larryho, všechny tu votravoval tak sme mu jenom trochu domluvili a vod tý doby se tu neukázal. Víc toho vážně nevím! Přísahám!" Jsem spokojenej. Pustím ho. Stejně nevypadá, že by v dohledný době měl chuť na nějaký alotria. ,,No vidíš, nebylo to tak těžký že ne," uznale ho popleskám po zráchaný a zbouchaný tvářičce. ,,Příště bez těch keců okolo," elegantně ho překročím v touze vypadnout dřív než on nebo jeho kámoš, kterej už se začíná probírat, by se přeci jenom o něco začali pokoušet.

***ooo***

Velkej Larry, je velkej jenom podle velký huby, ze který se mu ustavičně valí hromada keců. Jinak je to vysušenej mrňous se zálibou v nechutnejch strakatejch havajskejch košilích pod laciný bílý obleky. Slamákem a staromodníma černobílýma lakýrkama se nejspíš snaží podpořit dojem velkýho mafiána. Jenže opak je pravdou. Larry patří k nejspodnější spodině zdejšího potravního řetězce. Dělat pro něj je jako mít na čele obrovskej zářící nápis "Loser". Jeho momentální obchodní aktivity mezi pasákem, dealerem a překupníkem všeho možnýho, oscilujou podle toho, kde zrovna se mu povede co zapříštipkařit a nebo koho zblbnout. Má základnu v jedný starý kulečníkový herně v nejzaplivanější části města. Motá tu hlavy mladejm klukum, co se snažej zabíjet čas a nevěděj ještě pořádně jak to ve světě chodí. Jakmile se pak rozkoukaj a vystřízlivěj, jdou za lepším nebo je přetáhne nějakej ze skutečnejch bossů. ,,Nazdar, Larry, jak jde život?" pozdravim, protože od mejch policajtskejch časů, mezi náma panujou veskrze přátelský vztahy. ,,Znáš to, bída," zaskuhrá. Zaberu místo u jeho stolku a objednám nám každýmu po panáku. Larry je věčně švorc, což je taky součást jeho charakteristiky a dělá to z něj velice sdílnou osobu ochotnou prakticky k čemukoliv. ,,Od tý doby, co tu řádí ten mešuge tak se nikomu z nich nechce makat," vystrčí bradu směrem party mladejch kluků poflakujících se u kulečníku. ,,Proto sem tady," chci jít rovnou k věci, jenže Larry mi skočí do řeči: ,,Sorry, Springu, ale na to abych tě vzal do stáje seš moc starej," zakření se jako velkej šéf. Nemám zrovna náladu na fóry takže před něj bouchnu fotku: ,,Tenhle starej nebyl a vim jistě, že dělal pro tebe takže mi rovnou vyklop jak to bylo?" Už s náma měl tu čest, takže se nesnaží ani zatloukat i když musím čekat, než do sebe na ex obrátí panáka, protože ať už je Larry jakejkoliv, tak není úplně bez srdce, což je možná taky důvod některejch jeho problémů. ,,Byl tu ve městě novej a hledal, kde rychle sehnat prachy, tak sem ho nechal prodat pár zkušebních dávek. Moc to nedopadlo, tak sme se domluvili, že bude pro oba lepší když pujde svojí cestou. To je asi tak celý, pak už sem akorát slyšel, že to má za sebou," pokrčí ramenama. Přijde mi, že se docela slušně rozjel takže mu v tom nemíním bránit. ,,Víš o tom, kdo ho po tobě přebral?" Objednám další rundu. Jeho prochlastanej slepičí mozek toho už moc nevydrží, ale dokud to funguje tak s tím nemám žádnej problém. ,,Právě, že nikdo. Šel na vlastní pěst. Jeden z těch kluků, co si je dobře vědomej, jak snadno by mohl zapadnout do sraček a už se z nich nevyhrabat. Žádná smažka, věděl přesně, co chce a šel si za tim. Neměl v plánu se tu mezi náma póvlem, jak řikal, zdržet dlouho. Mlel něco o L.A. a tamních pracháčích hned, jak sežene škváru na cestu. Asi moc čuměl na Pretty Woman. Víš, že sem skoro věřil, že by se mu to mohlo povéct?" uchechtne se vlastnímu vtipu, kterej mi zas tak vtipnej nepřijde, ale nechám ho bejt. ,,To zboží, cos mu dal, odkud bylo?" Začne se kroutit jako červotoč obrazně i doslova, skoro jako by se snažil zavrtat do židle: ,,Je to mimo záznam?" Krysíma očkama zašmidrá po lokálu jako by sme byli kdoví jak sledovaný. ,,Sakra, že jo!" odseknu. Ta jeho tajnosnubnost mi začíná brnkat na nervy. ,,Víš dobře, že poslední dobou je mi to docela u prdele, pokud to svinstvo neprodáváš dětckám před školou," dokud sem ještě nosil odznak, tak sem cejtil něco jako stavovskou čest, takže si dovedu dost dobře představit, že s tím, co se mám dozvědět, bych hnedka za tepla, letěl za náčelníkem. Dostat padáka bejvá někdy osvobozující takže teďka si hlídám akorát svoje vlastní pravidla a ty Larry nikdy zásadně neporušil. ,,Ve městě je nová varna, dostal sem se k pár vzorkům zadarmo..." začne Larry. Tak tohlensto je určitě zajímavý. Nový lidi, nový móresy a spousta dobře hořících chemikálií. Už vim, jakej budu mít program na zbytek večera. Rozhodně nezaškodí se tam trochu porozhlídnout, dřív než na ně někdo vlítne a borci z protidrogovýho tam nadělaj paseku. ,,Řekni mi ještě, co si tady o tom všem myslej ostatní?" Jistě, Larry není zrvovna oblíbenej, takže si za ním sotva choděj ostatní gauneři na pokec, jenže má uši dost velký, aby tu a tam něco užitečnýho zaslechl. ,,Promiň, Springu, ale s tím ti asi moc nepomůžu. Odpovídal sem ti, když se to týkalo mně, ale víš dobře, že do záležitostí druhejch se nepletu a nejsem bonzák," zaxichtí se skoro lítostivě. Právě, že ho znám takže vim přesně, co tenhle jeho zčistajasna objevenej smysl pro diskrétnost znamená. Práskačství je další z jeho aktivit, pravda se kterou se moc nechlubí. ,,Obvyklá cena," mezi prstama mi zatančí dvacka, to je tak maximum, co sem ochotnej dát za průzkum veřejnýho mínění. I tak se na ní přímo rozzáří a zase zhasne když ucuknu. Ví na co čekám. ,,Upřímně řečeno, pasáci z celýho okolí sou dost nasraný. Je to špatný pro obchod. Šlapky se bojej šlapat a kdo může tak se zdekuje. I když si nikdo nemyslí, že by to dělal našinec, tak stejně tak každej každýho podezřívá. Říká se, že pár největších káp se zčuchlo a na toho šmejda vypsali odměnu," ztišší hlas a nakloní se, na muj vkus až moc do mýho osobního prostoru, asi si přijde jako velkej konspirátor, ,,Dej na mě, Springu, policajti by toho dotyčnýho, měli co nejdřív najít nebo se tady rozpoutá peklo na zemi." Zvednu se jelikoš a protože moc nestojím o to zůstávat v jeho přílišný blízkosti dýl než by bylo nutný a mám už dost informací na přemejšlení. ,,No díky ti za tvojí zasvěcenou radu," možná to vyzní ironičtěj než sem měl v plánu protože vim, že svým způsobem má recht. ,,Už deš?" tentokrát mu tu lítost i věřím, když tesklivě zírá na dno prázdný sklínky. ,,Jo, musim. Z tý tvojí laciný kolínský se mi začíná dělat šoufl," zaškelbim se. ,,Kdyby něco, dej vědět," hodim prachy na stůl. Mám co dělat. Ne, že by mi bylo líto, že pasákům a ostatním parazitům, krachuje živnost, jenže jedno je jistý, pokud se všeobecná paranoia rozšíří, nevinný lidi začnou umírat v masovým měřítku.

***ooo***

Moje pracovní povinnosti zabraly mnohem míň času než sem si původně myslel. Z plánovanýho slídění kolem drogový varny na konec nebylo nic. Protože když sem, podle Larryho zadání, dorazil na místo, nezbylo moc nic z toho v čem bych mohl slídit. Hotovej Čtvrtej červenec. Noční nebe ozářený vysoko šlehajícíma plamenama, měnícíma svůj odstín podle toho, co zrovna vybouchlo, za doprovodný zvukový kulisy explozí a řinčení praskajícího skla. Kvílení hasičskejch auťáků a sanitek pendlujících sem a tam. Pochopitelně, že ty magoři nevěděli nic lepšího, než si fabriku zřídit v suterénu jednoho z normálně obydlenejch činžáků, takže záchranáři měli plný ruce práce, vytáhnout z tý pekelný výhně, co nejvíc živejch lidí. Uniformovanejm policajtum pro změnu dělalo starost udržet stranou davy přihlížejících čumilů. Vždycky je zajímavý sledovat, kolik úctyhodnejch občanů se sejde na sledování krvavýho představení. Každopádně já tam byl užitečnej asi jako valach na aukci plemenníků, takže sem se rozhodl udělat za danejch okolností, to nejrozumnější, co sem mohl, a sice vyrazit do svýho oblíbenýho baru, utopit chmury v pár drincích. Příděl denního štěstí sem bez tak už asi vyčerpal.

***ooo***

Osobně sem názoru, že každej chlap, by měl mít místo jako je tohle. Místo, kde barman začne nalejvat ten jeho oblíbenej utrejch, hned jak ho zmerčí na prahu. Líná bluesová melodie utiší rozbouřený nitro a polstrování oblíbený barsesle je už vytvarovaný přesně podle jeho zadnice. Místo, kde se zkrátka může cejtit, jako doma a vítanej. Hnedka si to zamířím ke svýmu štaflu. Cestou kejvnutim odpovim na pozdrav pár štamgastckejch násoskům. Barryho černý prsty se rozeběhnou po klaviatuře v melodii mýho oblíbenýho songu. Nevím jak to dělá, asi nějakej šestej smysl, protože je od narození slepej jako krtek, ale vždycky pozná, čím se mi zrovna trefí do noty. I když to není zas tak složitý, protože jak sám říká, tak na blues je nálada vždycky. ,,Ahoj, lásko," zastavim se u Dolores, obejmu jí zlehka kolem ramen. ,,Vítej cizinče, dlouho tě nebylo vidět," na oplátku mě líbne na tvář. To je asi tak celá naše fyzická interakce. Né že by se Dolores při jejím nejstarším řemeslu, příčilo něco víc. Nejspíš by mi na to stačilo jediný slovo, jenže mám-li bejt upřímnej, tak co se ženskejch týká, tak dávám přednost poněkud míň jetejm modelům a taky si dost vážim našeho letitýho vztahu, takovýho jakej je, než abych ho mrvil byznysem. ,,Dneska si to vynahradíme, zlato," mrknu na ní spolu se svým patentovaným sexy úsměvem zdviženýho koutku. Neškodný flirtování je už taková naše malá hra. Mně to nezabije a myslim, že i ženská jako ona si trochu toho nezištnýho zájmu zaslouží. To už se předemnou zjeví muj drink a já objednám další pití na svuj účet i pro Dolores a jedno jantarový potěšení pošlu i Barrymu. ,,Co je? Bylo svatýho Berouse a nikdo mi o tom neřek?" Seamus je taková další klasická figurka bez který by tenhle muj malej svět nebyl dokonalej. Obrovskej rezavej Irčan s permanentním širokým úsměvem a ještě větším srdcem. Pingl a majitel tohohle báječnýho místa v jedný osobě. Nevyčítám mu, že momentálně zní trochu jedovatě, jelikoš mám u něj sekeru zaťatou dost hluboko a tak dlouho, že už by o tom mohla bejt zmínka i v dějepise. ,,Něco na ten způsob," zazubim se, ,,Dneska je tvuj šťastnej den," bez dohadování vyvalím na barpult dostatek zeleně, co by měl pokrejt celej dluh i s dnešní plánovanou útratou a něco na víc. Neřešim to. Seamus je jeden z těch mála lidí kterým věřim a vim, že by na mě nikdy levárnu neudělal. Koutky se mu roztáhnou do ještě většího úsměvu: ,,Tahle runda je na podnik." Je to otázka vzájemný důvěry a z jeho strany nejspíš i letitý praxe, když bez počítání shrábne prachy a odkvačí věnovat se dalším hostům. Rozhodnu se zůstat ve společnosti Dolores. Bez toho nemám na programu nic lepšího než se zpít a ve dvouch si přeci jen člověk nepřipadá tolik jako alkoholik. Na víc by se mi asi blbě odcházelo, když si sedící na barsesli, položí hlavu na moje rameno. ,,Víš, ty si stejně jedinej pořádnej chlap v mym životě," zasněně míchá olivou ve svým Martini, ,,Stejskalo se mi po tobě." Asi nejsem jedinej, kdo si tu potřebuje dneska rozpít chandru. Evidentně má přede mnou náskok. Spíš z bezpečnostních důvodů, ruku posunu kolem zad na její vzdálenější stehno čimž jí můžu držet na místě pro všechny případy, že by se náhodou chystala někdy v dohledný době poroučet k zemi. Kecal bych kdybych tvrdil, že je mi vyloženě nepříjemný, cejtit pod prstama její saténově hebkou, teplou, holou kůži těsně pod okrajem minisukně. Vlastně si to svým způsobem docela užívám. Mám rád ty drobný nuance mezi ženskym a mužskym tělem. A po týhle stránce je Dolores všechno, co můžu chtít. A nejsem jedinej, kdo si to užívá, podle jejího spokojenýho zamručení. ,,Jak si se měl celou dobu?" Asi by nebyla ženská, kdyby vydržela jen tak nasávat bez mluvení. Pro jednou mi to nevadí. ,,Někoho sem potkal," netušim jestli je to určitou důvěrností chvíle nebo prostě jen nějaký její profesní kouzlo, nutící chlapy se svěřovat, když si vzpomenu na Jimiho. Sice sem na něj dneska nenarazil, ale nějak tušim, že svět je malá prdel takže se dřív či pozdějc setkáme. ,,Zamiloval ses?" Dolores ke mně zvědavě vzhlídne přesmíru podmalovanejma očima. ,,Nejsem si jistej. Spíš mám teď momentálně chuť ho přetrhnout jako hada," ušklíbnu se při vzpomínce na svůj prsten, kterej teď už asi bude kdoví kde. ,,No tak pak to bude docela určitě láska," v duhovkách dávno vyhaslejch beznadějí se jí mihne jiskřička živýho pobavení. Štrngnu svojí skleničkou o její v pobídce k pití: ,,Vždyť víš, že v srdci mám jen tebe," zadeklamuju se správným melodramatickým přízvukem. Je to lepší než dál rozvíjet téma. Vedlo by to k nutnosti širšího objasňování a já nejsem stavěnej nimrat se s někým ve svejch pocitech. Ani s ní ne. ,,Romantiku," ušklíbne se. Na chvíli sdílíme tohle souznění dvou cyniků nacházejících vzájemnou útěchu v citový mizérii. Teplo dvou těl blízko sebe a její hladkou kůži pořád pod mejma prstama. Zbystřim. Něco neladí a to doslova. Za celý roky, co ho znám, tak Barry neudělal jedinou chybu při hraní svýho repertoáru. Teď se od piána ozve několik absolutně disharmonickejch tónů mimo hranou melodii. Neřešil bych to kdyby se nevidomejma očima, schovanýma za tmavý brejle, nanasměroval přesně našim směrem. Možná ten jeho zatracenej šestej smysl, kterej asi momentálně funguje líp než muj. ,,Těší mne, že si užíváte své jistě zasloužené mzdy," za zádama se mi ozve nechutně hladkej hlas, kterej přiměje chloupky na krku zvednout se mi v předtuše nepříjemností. Už tak je dost zlý, že zrovna tenhle dotyčnej mě tu vysápl. A tak ten večer dobře začínal. Pomyslim si. Barry zase pokračuje v bezchybným hraní a já se otočím na nově příchozího. Je to muj pan Pracháč. Oproti mejm předpokladům, živej a zdravej, měřící si Dolores s takovým znechucením, až mám chuť něco na tom jeho stavu změnit. Svým spůsobem sem gentleman a vždycky budu připravenej bránit ženskou čest i když by se mělo jednat o čest šestákový štětky. Dolores to nevnímá a nebo už je zkrátka zvyklá. ,,Nepředstavíš nás, zlato?" Sladce se usměje. Sepne mi to až pozdějš, možná si myslí, že tohle je ten o kom sme se před tím bavili a nebo prostě pro ní má ten nepochopitelnej zmetkovskej šarm a ona o něj má vlastní zájem. Čert aby se v tom vyznal. ,,Možná jindy, kotě," jemně se vyprostím z pod její ruky na mým rameni. Pracháč si to zatím zamířil tou svojí náfukovskou chůzí k volnýmu stolku, bez toho aby se vůbec ohlídl. Příčí se mi, následovat ho jako čokl, jenže přeci jenom je to klient a byly to jeho prachy, který sem tady před chvilkou tak ochotně rozhazoval. ,,Provozní náklady," pohodlně se rozvalim na židli naproti němu. Docela v kontrastu s jeho způsobem vyšponovanýho posezu jako by sežral pravítko, co mu nedovolí se ani o milimetr uvolnit. ,,Bezpochybně," řekne bez výrazu. Snad ani nemrká. Ty tmavý jakoby bezedný jámy, jsou pevně upřený na mě. Z nedostatku jiný činnosti si v pomalejch doušcích vychutnávám svojí whiskey. Netušim, jak dlouho má v plánu hrát tuhle tichou hru na zíranou a vlastně ani netušim, proč je tady. Teda nějaký povědomý pochopitelně mám, jenže je docela neobvyklý, aby klient šmíroval detektiva v čase jeho volna, jenom, aby zjistil, jak se případ vyvíjí. Notabene takhle na začátku. ,,Zatím toho pro vás moc nemám," začnu po chvíli, s nadějí, že čím dřív dostane pro co si přišel, tak o to kratší dobu budu nucenej bejt v jeho nepříjemný společnosti. ,,Není divu," pouhýma dvěma unile zataženýma slovama dokáže obsáhnout veškerý opovržení nad tímhle barem, lidma v něm a nejspíš i nad mojí osobou. Polknu ostrý ohrazení, že sem přeci celou dobu lítal jak kyvadlo z pendlovek a sháněl informace, kde se dalo, tak snad mám kurva právo na trochu toho klidnýho času; místo toho se soustředim na něco konstruktivního: ,,Pracovalo by se mi mnohem líp, kdybyste mi řekl něco konkretnějšího. Pro začátek aspoň to, co vy s tím vším máte společnýho?" Už vim na beton, že není příbuznej žádný z obětí a zrovna tak ani pasák. Naskýtá se třetí možnost na kterou mě nasměroval muj rozhovor s Larrym. I když znám většinu důležitějších ksichtů ze zdejšího podsvětí; drahý hadry, arogantní chování... jo, určitě by mohl bejt mafiánskej hlavoun. Možná někdo novej, přivolanej na posilu. V tom případě si mákli s plánovanou křížovou výpravou a brzo tady začne bejt ještě větší horko. ,,Není potřeba. Znáte vše, co jest nutno znát, a ostatní se vyjeví již brzy," prohlásí skoro obřadně. Na tý mojí hlavounský teorii mi něco nesedí. Pro začátek jenom to, že neznám žádnýho mafiána, co by mluvil tak nóbl. ,,Skoro, jako byste věděl, že se chystá něco velkýho...?" Ta jeho poslední téměř prorocká část mě dost vytočí. Jako bych byl jenom figurka v nějaký jeho podělaný hře. ,,Mrháte časem, pane Springre," nečekaně vstane, s určitým druhem plynulý elegance jako by snad ani nebyl omezovanej kostma a svalama, ,,Partie jest rozehrána. Lhůta se krátí." Tak tohle je dost divný. Pomyslim si. Mám pocit, že mi nějak uniká smysl a to není dobrý. ,,To je to co ste mi přišel říct? Abych si pohnul?" houknu do jeho zad. Z pola se otočí, s pohybem hlavy mírně ke straně, působícim až nepatřičně jemně k jeho jinak suverénímu vystupování, a já si nejsem ani jistej, jestli je to potvrzení na mojí otázku nebo jenom druh pozdravu. Zůstanu sledovat jeho pomalu se vzdalující figuru, s trvajícím pocitem absurdna, ještě dlouho po tom, co on zmizí. Na rameni ucejtím dotek Barryho ruky. ,,Ten chlápek, co tu s tebou byl, to byl tvuj kámoš?" zeptá se. Jeho typickej chraplák zní dost ustaraně. Pryč je i věčnej širokej úsměv zářivě bílejch zubů. Jako by z něj někdo vycuc veškerej elán kterym běžně oplývá. ,,Ne, klient," odpovim. Sám na tom nejsem s entusiasmem momentálně o moc líp. ,,Je na něm něco divnýho. Ať už je to cokoliv, měl bys jít od toho, synku," řekne. Neptám se jak na to přišel. To je prostě Barry a jeho čuch na lidi. Sem akorát rád, že v tom nejsem sám, komu tu něco nehraje. ,,To mi povídej, kámo. To mi povídej..." zamyšleně zamručim. Nejspíš už je pozdě chtít z toho všeho vycouvat.





 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marion Marion | 30. října 2014 v 22:50 | Reagovat

Abych řekla pravdu, já nikdy nezačínám číst nové povídky od autorů, které neznám.
U tebe jsem udělala velkou výjimku. Námět tvého příběhu je pro mě něco nového, tak doufám, že to dopíšeš. :-)
Neuvěřitelně mě to chytlo. Vážně se ti daří mě každou kapitolou bavit čím dál tím víc. :-)

Tenhle styl úpravy mi přijde přehledný. Neměnila bych ho.

2 Fénix Fénix | 30. října 2014 v 23:04 | Reagovat

Velmi děkuji a to i za projevenou důvěru tedy. Dopsat to mám v plánu určitě. Tedy pokud vydrží alespoň takový zájem, co doposud. :-) Jestli se smím zeptat, tak co obvykle čteš za
žánr?
A též děkuji za názor. Takhle na začátek je pozřeba doladit i estetické otázky. :-)

3 ctenar ctenar | Web | 31. října 2014 v 0:46 | Reagovat

tak vzhůru na první díl :P :D

4 Fénix Fénix | 31. října 2014 v 2:48 | Reagovat

Jen do toho, každá nová dušinka vítána. 8-)

5 Marion Marion | 31. října 2014 v 9:09 | Reagovat

[2]: Já přečtu prakticky všechno co mě baví. Nemám vyhraněný žánr. Vybírám si spíš knihu podle toho jestli mě zaujme prvních pár stránek. Proto jsem nikdy nebyla schopná dočíst nic co napsal Remarque. :-)
Mám ráda knihy od Kinga a Poea. Ti mě ještě nezklamali. :-)
A už od svých 15-ti nedám dopustit na Harryho Pottera. Ty knihy mám ráda.
A když se přesunu k internetovým povídkám, tak většinu času trávím u Kayleigh na blogu. Ta holka je užasná. :-)

A co ty? Jaký žánr preferuješ?

6 Fénix Fénix | 31. října 2014 v 9:54 | Reagovat

[5]:Tak já jsem na tom tak nějak podobně. I když toho času, co by se dal příjemně trávit nad knihou, tak mi tolik nezbývá, takže jsem spíš filmový typ,co u klasiky riskuje nesrovnalosti s knižní předlohou v zájmu ušetření času a možnosti rozšiřovat si obzory a současně nechávat některé části mozku relaxovat. Z toho důvodu mne asi ten King příliš nechyt (těch pár filmových zpracování mi zkrátka přijde zvláštních. Ne tím dobrým způsobem.) Ale Poe, který je naštěstí jen v písemné podobě (doufám?) tak to je má velká láska. HP znám, též jen z té filmové podoby, ale i tak ho můžu. Dost dlouhý čas u internetové četby mi zaobírala HP fanfiction. :-)
Co ty a filmy vs. knižní předlohy? Vím, že třeba konkrétně u toho HP převládá názor, že to jsou dva odlišné světy. :-D

7 Marion Marion | 31. října 2014 v 11:20 | Reagovat

I Poe má pár filmových zpracování. Já viděla Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů a Vraždy v ulici Morgue. A je toho víc.
Ale pořád je lepší psaná klasika. :-)

Viděl si film Zelená míle? To je krásné zpracování Kingovi knihy.

Souhlasím s tím, kdo tvrdí, že knihy a filmy o HP se nedají srovnávat. Filmy se moc povedly, nemůžu proti nim říct křivého slova i když knihy jsou samozřejmě obsáhlejší. To mi ale nevadí. Mám ráda obojí.

Ráda se podívám na zfilmovanou knihu i když riskuju, že budu naštvaná, ale zatím se se mi to nestalo. Je ale pravda, že já jsem velmi tolerantní a chápu, že do filmu všechno prostě nacpat nemůžou.

A filmy obecně miluju. Pořád bych na něco koukala. :-)

Co ty jsi viděl naposledy?

8 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 31. října 2014 v 12:22 | Reagovat

Zase pěkně napsané. Napínavé až do posledního konce. (A já pořád nevím, jak se jmenuje ten divnej :-)) Těším se na další část. Vlastně až teď jsem zaregistrovala, jak se jmenuje hlavní hrdinaa příijmením.

9 Fénix Fénix | 31. října 2014 v 18:40 | Reagovat

[7]:Tady je vidět jak je to zrádné. Filmxkniha. "Jámu a kyvadlo" mám dokonce ve sbírce na dvd a přesto, že povídka se mi líbí, tak film mi nějak vypadl z paměti, že ho dokonce vlastním. :-x O proi tomu Zelenou míli samozřejmě znám také a jako film se mi velice líbí, jen mne nenapadlo si to spojit s Kingem (mea culpa) nevím, proč mne spíš vytanuly v mysli záležitosti jako "To" a "Kukuřičné děti" :-? Ačkoliv to také nemusí být špatné jen to filmově není můj šálek kávy.
HP filmům za zpracování, člověk rád odpustí, že tam něco chybí to by ani asi jinak nebylo možné, ale mám pocit, že se znalostí knižní předlohy se lépe sledují zkrz ty vynechané části dávají větší smysl?
Já také filmy miluji, ale za poslední dobu nějak nedokážu přijít na to co by za zmínku stálo. :-?Buď to mi něco uniklo nebo se nic netvoří? :-? Ty víš o něčem? Tuším, že bychom mohly mít podobný vkus? :-)

[8]: Ah, děkuji a to je teprve začátek. I když mám pocit, že za tu další kapitolu mne zavraždíte. :-x (To je v pořádku, divnej ještě své jméno také neříkal ;-)  :-D)S tím hrdinou je to také v klidu z něj pro změnu ta další jména také nevykopete. :-D

10 Marion Marion | 31. října 2014 v 20:46 | Reagovat

[9]: Určitě, u takových filmů jako je Harry Potter je dobré, i když ne nezbytné, znát knižní předlohu. Dojdou ti souvislosti. :)

Co bych ti tak doporučila?
Atlas mraků, úžasný film.
Gran Torino, sice je trochu starší, ale stejně dobrý. A když jsme u Clinta Eastwooda, tak jeho Tajemná řeka se mi moc líbila.
Jsou to starší filmy, ale těch novějších dobrých asi vážně moc není. Chystám se v nejbližší době podívat na Equalizer a na pokračování Sin City.

Je to jenom taková ochutnávka, ale nechci ti to tu zaspamovat. :)

11 Fénix Fénix | 1. listopadu 2014 v 5:44 | Reagovat

[10]:Zaspamovávat to tu klidně můžeš dle libosti. :) Dík, za doporučení. Zrovna z těch výše zmíněných ani jeden nakoukaný nemám. Určitě využiji. Tedy samozřejmě, až budu mít dopsáno a volno. ;-) Poslední dobou je to vážně krize, chodilo by se do kina, ale není na co. :-?

12 Marion Marion | 1. listopadu 2014 v 10:37 | Reagovat

[11]: Já v kině naposledy byla na živém přenosu představení Monthy Python. Takže moc slavný to není.
A ještě předtím jsem byla na česko-slovenkým filmu Kandidát. Radím ti, tomuto filmu se vyhni velkým obloukem. Jeho tvůrci mi dluží hodinu a půl života. A zase je to zfilmována kniha. Možná, že ta je lepší. Netuším. Nečetla jsem ji. A ani nebudu. Film mě znechutil dost. :-)

13 Fénix Fénix | 1. listopadu 2014 v 11:08 | Reagovat

[12]:Jací byli Monthy Python? To je jedna z těch věcí, co mě mrzí, že se nějak pak ve finále prošvihla i když se o ní vědělo, že ji dávají. :-(
Jinak tedy děkuji, za varování. :-)Já už se českým filmům vyhýbám nějakou dobu.Nějak holt nepobírám o čem že mají být všeobecně. :-?

14 Marion Marion | 1. listopadu 2014 v 13:20 | Reagovat

[13]: Monthy Python byli úžasní. Oni snad ani jiní být neumí. :-)

Kdysi se tady točily krásný filmy. Ale, podle mě, to skončilo érou Pelíšků. Potom jich bylo ještě pár co stojí za řeč.
Třeba Svěrák pořád točí dobře. Renče sice ráda nemám, ale na Román pro ženy se koukat dá. To se ale nedá říct o Románu pro muže. To je kravina. I když Donutila mám ráda.
Nedávno jsem viděla Muže v naději a taky to nebylo špatný.

15 Fénix Fénix | 2. listopadu 2014 v 2:03 | Reagovat

[14]:Věřím, vidět je šíleně závidím, škoda, že některé alespoň ty starší kousky už nedávají do tv. To je zas jedna z těch léty prověřených kvalit. :-)Máš nějaké konkrétní staré filmy na mysli žánrově? Já tedy nedám dopustit na ty staré naše komedie typu "Jak utopit doktora Mráčka..." a spol.

16 Marion Marion | 2. listopadu 2014 v 16:21 | Reagovat

[15]: Jak utopit doktora Mráčka je klasika :-). Já mám ráda třeba Marečku, podejte mi pero. Na ten můžu koukat pořád dokola.
A z těch nejstarších třeba Cesta do hlubin študákovi duše nebo Hotel Modrá hvězda.
Komedie češi uměli. :-)

17 Fénix Fénix | 2. listopadu 2014 v 16:38 | Reagovat

[16]: [16]:Přesně. To už zná člověk nazpaměť repliku po replice a pořád to baví. :-) :-D Tak tyhle úplně staré záležitosti to je také něco. Plus mínus sedmdesát let a při tom se tam dá pořád něco najít. Ti herci tam jsou úžasní a úžasná mi přijde i ta doba. Mimo výše zmíněných tak velký oblíbenec V. Burian, takže cokliv s ním. U těhle filmů se tak tráví víkendové odpoledne. 8-) Uměli komedie, uměli, kam se ten talent asi vypařil. :-?

18 Marion Marion | 2. listopadu 2014 v 17:20 | Reagovat

[17]: Dřív češi točili české filmy. Teď chtějí točit "světově". Na to ale nemají finance.
Financoviní filmů u nás je obecně problém. Viděl jsi např. Probudím se včera? Je to jedna velká reklama na Orbitky. Takhle se to u nás dělá.

19 Fénix Fénix | 2. listopadu 2014 v 17:31 | Reagovat

[18]:No tak ovšem, dříve to bylo s podporou státu, teď si každý musí poradit, jak umí a podle toho to vypadá. Ačkoliv mi také přijde jeden z dalších problémů, že nejsou herecky ani námětově lidé se kterými by dobrý film vzniknout mohl. Stará generace pánů herců už převážně vymřela a nových je poskrovnu.
Jo, tenhle film znám. Mi tam tedy ta reklama nějak unikla nebo respektiva opět je to jedna z těch záležitostí, co se zkouknou a totálně zmizí z paměti se vším co se toho týká. (Jako většina reklam) :-D Mi tam tedy spíš vadil ten poslední dobou často oblíbený motiv "Co nejvíc naplivem na dobu nedávno minulou, aby si divák uvědomoval jak teď se máme skvěle"

20 Marion Marion | 2. listopadu 2014 v 20:40 | Reagovat

Jak si zmínil dobu nedávno minulou, vzpomněla jsem si na Vyprávěj. To je ukázka dobře odvedené práce. Je to sice seriál, ale ty moc hanit nebudu. I dneska jich máme pár dost dobrých :-). Co myslíš?

21 Fénix Fénix | 2. listopadu 2014 v 21:42 | Reagovat

Po pravdě tady od toho mám nakoukaných jen pár dílů, takže to asi tak objektivně neposoudím. Všeobecně příliš české seriály nesleduji, takže máš na mysli nějaké konkretní? Třeba se chytnu lépe. :-)

22 Marion Marion | 2. listopadu 2014 v 22:17 | Reagovat

Tak určitě Ordinace v růžové zahradě.
Ne, kecám:-).
Neboj. :-)

Určitě se podívej na Případy 1. oddělení. To můžu s čistým srdcem doporučit. To je seriál, který by sis neměl nechat ujít.

23 Fénix Fénix | 2. listopadu 2014 v 22:31 | Reagovat

:-D Náhodou to mě napadlo taky :-D Speciálně téhle záležitosti je těžké se vyhnout, když s ní bombardují rovnou na řech kanálech. :-D
Ale ty Případy, ještě někde vysílají v tv nebo na netu?
Což takhle nějaké sci-fi, sleduješ? :-?

24 Marion Marion | 3. listopadu 2014 v 8:13 | Reagovat

[23]: Případy teď už jenom na netu. Opakovat je určitě budou, ale kdy, to je ve hvězdách :-).

Ze sci-fi si teď vybavím jenom Červenýho trpaslíka:-). A už asi rok plánuju, že začnu koukat na Doctor Who. To je zábava na pár let, ale ještě jsem se k tomu nedokopala:-).
Z filmů jsem naposledy viděla Final fantasy VII: Advent children. Ale, že bych cíleně vybírala sci-fi to ne:-).
Můžeš mi ty něco doporučit?

25 Fénix Fénix | 3. listopadu 2014 v 9:19 | Reagovat

[24]:By to třeba nemuselo trvat ani tak dlouho. Ony některé seriály se tam vyskytují dost často. 8-) I když pravda, že málo kdy ty co by bylo třeba. Ale net také stačí. Ještě kdy se k tomu dostat, toť také otázka. :-D
:-D Jo, Červený trpaslík byl super. 8-) No a k těm doporučeným, určitě doporučuju začít s tím DW, co nejdříve. Alespoň s těmi novějšími epizodami. Celkově to je tak minimálně na pár týdnů dovolené. :-) Ještě se mi to také nepovedlo. :-D Ale je to vážně skvělá zábava. No a když už jedna kultovní generační záležitost, tak hned vedle toho Star trek. Myslím, ty starší seriály a filmy ne ty současné, tedy. Si zrovna teď asi nic dalšího nevybavím. I kolem tohoto žánru zažívám takovou nějakou osobní krizi, že mě moc novinek neoslovuje. :-?

26 Marion Marion | 3. listopadu 2014 v 12:11 | Reagovat

[25]: Přiznám se, Star Trek nemám ráda. To spíš Star Wars:-).  
A nesnáším Planetu opic. Ale to je spíš osobní problém:-). Když jsem byla malá, tak jsem se chtěla koukat v televizi na  Copperfielda, ale taťka mi to přepnul právě na Planetu opic a od té doby těm filmům nemůžu přijít na jméno:-).

27 Fénix Fénix | 3. listopadu 2014 v 12:45 | Reagovat

[26]:V pohodě. 8-) Věčný boj mezi ST a SW, zpravidla kdo má rád jedno příliš nemusí to druhé. Má to nějaký konkretnější důvod proč ho nemusíš? tedy jestli to není soukromé? :-) Mne tedy na opak příliš neoslovili SW zvlášť od té doby, co je dávali v tv s předělaným a pro mě nezkousnutelným dabingem. Je jiný, že ano? :-x :-)
Se ti ani nedivím, charismatický čaroděj (je-li řeč o tomto?)tak místo něj podivné opice, tak to je docela nepříjemné zmrazení :-D Ono asi ani jinak není moc o co stát, podle mého to už je film vyloženě pro velké milovníky žánru. :-?

28 Marion Marion | 3. listopadu 2014 v 13:43 | Reagovat

Nemám žádný specifický důvod proč ST ne.
Ničím mě to neoslovilo. A nepomohlo ani The big bang theory, kde to velice obdivují a ani novodobý Sherlock Benedict Cumberbatch, který hraje v těch posledních filmech. :-)

Televize si občas filmy předabují. Neznám důvod, ale určitě to bude mít co do činění s finanční stránkou věci:-).

Jo jo, byl to čaroděj:-). Mně byly tak 3 možná 4 roky a on ukazoval neskutečný věci. Kterému dítěti by se to nelíbilo?:-)

29 Fénix Fénix | 3. listopadu 2014 v 18:03 | Reagovat

[28]:Jo, tam to probírají dost často a zjevuje se tam i pár herců ze STNG. :-D
Jasně, tak asi si musí vydělat i jiné dabingové studio. :-) Což je škoda. kěk zvyklý na tu původní verzi a měli jsme skvělé dabingy.
:-DTak koukám, že nás na něm zaujalo něco jiného, ale zase fakt je, že mě bylo už vícero, když vystupoval.Tam už se pak ty priority mění. 8-) Ale ano, byl i úžasný šoumen. ;-)

30 Marion Marion | 3. listopadu 2014 v 19:00 | Reagovat

Trošku jsem si zauvažovala nad tím předabováváním:-). Možná, že když to později dávají v jiné televizi, tak ta co to koupila nemá práva i na dabing, tak ho musí udělat znova.
A nebo nám to dělají schválně. :-)

Zajímalo by mě, co zaujalo Tebe? :-)
David je skvělej kouzelník, mám ho ráda, jak vidíš, od malička. Mrzí mě, že jsem ho neviděla, když byl tady. Je to už 10 let co tu byl neposledy. Mně bylo 18 a na žádnýho Copperfielda jsem si tenkrát ani nevzpomněla. :-)
Teď bych jela hned, ale je velmi malá možnost, že se tu ještě objeví.

31 Fénix Fénix | 3. listopadu 2014 v 20:02 | Reagovat

Těžko říct. Asi jako jediné vysvětlení by to dávalo smysl. Coby pozitivnější možnost k mému podezřívání je z preference výdělku na úkor kvality. :-)

Co mne zaujalo, tak to klidně přiznám- tou dobou to byl vzhledově můj typ a zkrátka v sobě měl "kouzlo" vnitřní. Teď s odstupem zpětně se dá i kladně hodnotit, jak skvěle vypracovanu zábavu pro lidi dělal. Nebude to už déle jak deset let? Nebo nevím kdy tu byl naposledy, já mám zažité to představení, co tu pořádal, jestli se bavíme o tom samém bylo snad jen jedno? To je právě to, že od těch dob mi na mysl nepřišel také. Ačkoliv zvláštní náhodou zrovna nedávno byl v tv, ale teď už si zase nevzpomenu při jaké příležitosti...? Jedna z těch krátkých reportážích někde...? Ze které mi vyplynulo, že už aktivně činný není? Takže se ho vážně asi hned tak nedočkáme :-( Nebo je naděje? :-?

32 Marion Marion | 3. listopadu 2014 v 21:26 | Reagovat

Mně se ten chlap kdysi taky líbíl. Byla to taková ta dětská láska. A navíc kouzlil. :-)
Byl tu v roce 2004, ověřila jsem si to na googlu. :-)

Už asi za peníze nekouzlí, ale jsou tu jiní. Například Criss Angel. Ten je taky dobrej. :-)

A nerada to říkám, ale myslím, že naděje už není. :-)

33 Fénix Fénix | 3. listopadu 2014 v 23:05 | Reagovat

:-) Ach, kde jen ty časy dětských lásek jsou... :-?  :-) Tu první a vzpomínky s ní spojené hned tak nikdo nepřekoná. ;-)  :-)Mírný optimismus třebas by někdy ještě s něčím přišel. Doufat můžem, no ne? :-)

34 Marion Marion | 4. listopadu 2014 v 8:39 | Reagovat

Tak dobře, doufat můžeme. Ale říkám ti, bude to zbytečná práce. :-)
Mám pocit, že největší boom kouzelníci zažívali právě za éry Copperfielda. Teď už to upadá, alespoň tady u nás.

Dětský lásky jsou nejlepší, nikdy na ně nezapomeneš. :-)

35 malone malone | Web | 10. února 2015 v 16:29 | Reagovat

Přiznám se, že normálně jsem strašný pes na pravopis a když někdo libovolně střídá i a y a s a z, tak se tomu raději vyhnu. Ale asi budeš výjimka - jednak to trochu zanikne v té nespisovnosti a jednak to vyvažuješ vypravěčským talentem. Má to atmosféru :)

36 Fénix Fénix | 11. února 2015 v 9:52 | Reagovat

[35]: Předně děkuji, za záplavu komentářů a také, za důvěru v zajímavost příběhu i přes zjevné nedostatky. Zlepší se to až asi tak od 10. či 11. kapitoly, kdy se ke mně připojila beta.

37 Werů. :D Werů. :D | 22. září 2015 v 13:49 | Reagovat

Dolores, Seamus, Barry (jméno, jenž je až podezřele podobné jménu Harry! XD), fanoušek Harryho Pottera se v tobě nezapře. XD Ne, že bych si stěžovala. Ostatně Jimi a bývalý policajt (i po třech kapitolách si stále nedokážu to jméno zapamatovat! T^T) jsou až podezřelé podobní našim dvoum tvrdohlavým šampiónům na koštěti. XD NAPROSTO ÚŽASNÁ POVÍDKA! MEGA JÍ ŽERU. Jsem fakt ráda, že jsi s psaním neskončila. Hurá na další díl! Doufám,že bývalý polda najde Jimiho a pěkně ho seřeže - teda, že mů za "trest" vyšuká mozek z hlavy! *3*

38 Fénix Fénix | 22. září 2015 v 14:39 | Reagovat

:-DTak tahle podobnost mě nenapadla, přísahám! :-D Ale jako takhle když se na to poukáže a oni se vážně sešli na jednom místě...Podobnost čistě náhodná, fakt. Ale tedy Dolores mě baví, ne rozhodně naše známá růžová sympatická osoba mi na mysl při psaní nepřišla, ale tedy byl by to zajímavý karierní postup, jen co je pravda. :-D Ale jako za pár dalších kapitol má se Springerem- to je ten detektiv, ještě jeden výstup, tak pokud si ji tam budeš představovat no tak nazdar bazar a hezkou zábavu. :-D
Hele, slovo do pranice! V čem si je detektiv a ten jeho koloušek podobní s šampiony na koštěti? :-D

:-D Hádám, že spíš tak ty sežereš mě, brzy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.