Propadat se do šílenství

24. června 2013 v 2:10 | Scairp |  Mimo mísu
Srdce buší v ritmu
vlastního rock ´n´ rollu.
Zvíře touží, dostat se ven.

Trhá mě na kusy.
Žere a stravuje.


Je to takové pro všechny?
To je to, co znamená,
být člověkem?


Věčný boj, chaos a zmatek.
Jen chci na chvilku,
ať bicí v mém mozku
utichnou.


Krev však žádá si svou.
Klid nepřichází.
Čím víc se snažím,
tím kytary ve mně,
hlasitěji řvou.


Krev vře a zvíře pomalu se dostává ven.
Chci ještě nachvíli zastavit ho jen.
Poslední řetěz strhne jej zpět.
Netuším, jak dkouho vydrží.


Mysl se tříští, bubny víří.
Mráz běhá po zádech.
Nemohu spát.


Už je to blízko.
Cítím ho přicházet.
Chatrný řetěz prask.


Zvíře je volné a chce svou krev.
Slyšíš ho taky přicházet?
Z dálky už zní jeho řev.


Možná, že za chvíli utichnou bubny.
Kytary přehluší zvířecí vítězný zpěv.
Pak dlouho nic jen věčný klid,
co budu mít. Konečně ticho.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 25. června 2013 v 16:42 | Reagovat

Páni, to je dobrý!

2 Spirit Spirit | 25. června 2013 v 16:43 | Reagovat

Dík.

3 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 29. června 2013 v 12:05 | Reagovat

Velmi zajímavá báseň. :-)

4 Spirit Spirit | 29. června 2013 v 12:15 | Reagovat

Díky. To se tak občas rodí podovné myšlenky. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.