Dýky

19. června 2013 v 6:09 | Scairp |  Mimo mísu
Bolelo to, proč to nevidíš?
Jako malé dýky zabíjející mou duši.
Jedna po druhé, postupně.
S grácií cirkusového vrhače hozené.
Důvěra, opora, láska, uznání.
Každá jedna zabila něco z toho.
Ocelový břit, až ve mně nezůstal žádný cit.
Naučila jsem se před nimi krýt.
S vědomím žít, že cit jen bolest a zradu přináší.


Proč mi nevěříš, když říkám, že na svět přicházíme čistí?
Nikdy jsi mi nevěřila a v tom se zrodila má síla.
Spoléhat jen na sebe a druhých se střežit.
Drsná lekce, že nemohu nikomu věřit.
Možná, že mělo se to tak stát.


Dítě, které si nemohlo hrát.
Z něj žena, která se umí jen prát.
Bolí to pořád.
Ale není už, kam by se zaříznul břit.
V srdci nezůstal cit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.